Dneska jsem si po dlouhé době Snoopy vyndala z klece. Byla jsem totiž týden na dovolené, takže jsem se musela se Snoopy rozloučit.

No, když jsem přišla ke kleci, jako obvykle zvedala čumáček a koukala, co že se děje. Když jsem se ji snažila chytit, byla strašně plachá a zalezla do domečku. Rozhodla jsem se to tedy přejít, a abych dala Snoopy čas vylézt, čla jsem jí naplnit misku s vodou.

Když jsem ji přinesla, Snoopy čekala a já jsem vyčíhala na vhodnout příležitost a chytla jsem ji pod bříškem a za zadeček. Snažila se mi ale vyvlíknout a utéct. Ale nakonec se mi povedlo ji pevně chytit a opatrně si ji přidržet, aby se mi nevysmekla.

Když jsem s ní došla k posteli a dala ji na matraci, okamžitě začala kousat prostěradlo. Ach, ty její zoubky. No, tak jsem ji "zpacifikovala", aby přestala kousat :D

Potom jsem si pustila Óčko a koukala na Best of...Boybands a písničku od Backstreet boys. No, a ona ta moje malá mrška využila mojí nesoustředěnosti na ni a vykousala mi pěkné kolečko do povlečení na peřině. Supr! Takže, jak jsem řekla, mám díru v peřině a docela mi to vadí...

To mi ale tolik nevadí, jako mi vadí to, že moje miminko je strasně plaché. Nevím, co to s ní je... Asi jí budu muset vyndavat z klece a "terorizovat" častěji, aby si zase zvykla... Je to moje zlatíčko...

Poprvé jsem chtěla králíčka, když mi bylo pět. Když jsem ho poprvé měla v ruce u babičky, hned jsem ho musela mít! Jenže náš tatínek prostě nemá rád zvířátka. A když už jsme konečně měli zvířátko, byl to pejsek, kterého mám dodnes. Samozřejmě tátu ukecala mamka. Milovala jsem pejska a na králíčka zapomněla. Štěstí pro tátu.

Pak moje mamka přinesla domů ještě želvičku a agamu vousatou (ta nám bohužel vloni zemřela). To už na tátu bylo moc! Všechna zvířátka nám zatrhl, ale když umřela agama, tak svolil, že si můžeme pořídit ty dva králíčky - sestra jednoho a já druhého (můj Snoopy)

Byla jsem strašně šťastná, když jsem poprvé uviděla svůj nový malinký přírůstek. Snoopy je černo-bíla a ten druhý sestřin králík je hnědo-bílý. Okamžitě jsem si vybrala Snoopy a sestru neřešila. Od té doby je prostě moje!

Už ji mám od loňského července. Nevím přesně, kdy se narodila, ale v tu dobu jí bylo něco kolem tří měsíců. Nevadí, slavíme narozeniny 20.7., protože ten den poprvé přišli k nám domů.

Tenhle blog jsem založila proto, že jsem se s Vámi chtěla podělit o to, jak chovám svého malého králíčka, kterému budou letos už krásné dva roky! Dožil se jich hlavně kvůli mně, protože jsem nikomu nedovolila dát králíčky na pekáč :D

Tak doufám, že budete chodit na můj blog, komentovat, dívat se na fotografie mojí malé Snoopy :)

Najdete zde všechny zajímavosti ohledně králíčků i rady a tipy na jejich domácí chování.

Ráda bych se s Vámi teď rozloučila jednou fotečkou mého malého pokladu :)

Mějte se krásně, Vaše Dawnie.